Životní styl - Ekologie - Vychytávky
Vodu v panelácích ohřívá slunce. Lidé platí o polovinu méně než dřív
Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/ohrev-vody-v-panelaku-pomoci-solarnich-panelu-fo9-/uspory-energii.aspx?c=A120130_152911_budejovice-zpravy_sou
cituji z:
http://www.geo-magazin.cz/lide/historie/svetove-dedictvi-unesco
Slovenské kostelíky
Světové dědictví UNESCO
DŘEVĚNÉ SKVOSTY KARPAT SLOVENSKO- KŘIŽOVATKA KULTUR
Střetávání západní (latinské) a východní (byzantské) kultury v tomto prostoru podmínilo též vznik cenných stavebních památek, které patří do pokladnice slovenského a světového kulturního dědictví. Mezi nejcennější skvosty náležejí dřevěné sakrální stavby, z nichž mnohé jsou chráněné jako národní kulturní památky. Z původního počtu přibližně 300 objektů se jich do současnosti zachovalo na slovenském území méně než 50.
Převážná většina těchto dřevěných kultovních staveb zůstala zachována na severovýchodním Slovensku se slovenským a rusínsko-ukrajinským obyvatelstvem. Symbolem dřevěné sakrální architektury je dřevěný kostelík. Věřící římskokatolického vyznání používají k označení svých svatostánků, jakož i svatostánků východního ritu termín kostel (kostelík). Věřící řeckokatolického a pravoslavného vyznání používají pojmenování chrám (chrám Boží). Slovo „kostel“ je odvozeno z latiny, východní církev je vázána na řeckou církevní terminologii. Mezi lidmi nejrozšířenější označení dřevěných sakrálních staveb v tomto regionu je ale cerkev.
Rusíni
Označuje je mnoho jmen – Rusíni, Rusnáci, Ruthéni, Karpatští Rusíni, Karpatorusové, Uhrorusíni, Uhrorusové, Malorusové, Rusíni-Ukrajinci, Ukrajinci. Podle geografického rozmístění sídel se rozlišuje několik etnografických skupin Rusínů. Podél Čierné a Bielé Tisy žijí Huculové, na Verchovině žijí Bojkové a nejzápadnější část Zakarpatské Ukrajiny obývají Lemkové.
Rusínské nářečí patří do ukrajinské jazykové skupiny a je výrazným identifikačním znakem všech Rusínů, stejně jako bohaté kulturní i společenské tradice a folklor.
Na území nyní obývaném západoukrajinským etnikem žili v minulosti lidé jihozápadní skupiny východních Slovanů, kteří se od 5. století nazývali Venedi, Anti a Sclavi, později se označovali jako Rosi, Rusíni, ruští lidé.
V 6.–7. století začal proces rychlého stěhování východních Slovanů do karpatských oblastí z povodí Dněstru a Prutu, jakož i z oblasti Černého moře. Jejich průnik do tohoto regionu vyvolala zvýšená intenzita nájezdů kočovných kmenů z asijských stepí. Od poloviny 9. století se začal termín „ruský“ používat v mnohem větším rozsahu.
Kyjevská rus
V 10. století vzniká spojením několika východoslovanských kmenů nový státní útvar – Kyjevská Rus. Formuje se východoslovanská etnická skupina, z níž se později vyvinuly tři samostatné národy – moskevský (ruský), ukrajinský (maloruský) a běloruský. Všechny dnešní ukrajinské (ruské, maloruské, rusínské) etnické oblasti byly kdysi pod silným kulturním vlivem národů Blízkého východu, což potvrzují archeologické výzkumy a archivní prameny. V 8. století před Kristem bylo toto území pod značným helénským vlivem. Řekové s územím dnešní Ukrajiny intenzivně obchodovali a zároveň tento region ovlivňovali i kulturně.
Postupně zesílily diplomatické vztahy a obchodní styky Kyjevské Rusi s Byzancí a vytvořily se příznivé podmínky pro šíření křesťanství. Dochází k postupné evangelizaci a bohoslužby se konají ve slovanském jazyce na základě překladů sv. Cyrila a Metoděje.
Jako místa bohoslužby se začaly stavět dřevěné stavby, obyvateli nazývané cerkve. Staly se významnými středisky kulturně-společenského a hospodářského života. Nastal obrovský rozmach písemnictví, malířství a sakrální architektury.
Cyril a Metoděj
Pro šíření křesťanské víry na území dnešního severovýchodního Slovenska měla podstatný význam misionářská činnost soluňských bratrů, slovanských apoštolů a patronů Evropy sv. Cyrila a Metoděje (862–863) v době jejich misijní cesty na Velkou Moravu.
Rok 1054 znamenal rozdělení křesťanstva. Území dnešního severovýchodního Slovenska a západní Ukrajiny bylo podřízené ekumenickému patriarchovi z Konstantinopole. Po rozpadu Kyjevské Rusi v 2. polovině 12. století na samostatná drobná knížectví a po devastujícím útoku Tatarů začíná intenzivnější osidlování severozápadních Karpat včetně území severovýchodního Slovenska východními Slovany. V polovině 14. století zasáhla Zakarpatsko silná kolonizační vlna z oblasti ukrajinského Podolí. V letech 1596–1646 se v rámci brestské a užhorodské unie zformovala tzv. uniatská církev – východní křesťanská církev podřízená římskému papeži. I na Zakarpatsku bylo zřízeno samostatné biskupství.
Pravoslaví
Od poloviny 17. století byli předkové východoslovenských Rusínů-Ukrajinců rozděleni na pravoslavné a tzv. uniaty (katolíky východního obřadu). V roce 1772 se uniaté přejmenovali na řecké katolíky.
V náboženských obřadech není mezi pravoslavnými věřícími a řeckými katolíky podstatný rozdíl. Věřící při bohoslužbách používají církevní slovanštinu (ne latinu), slouží liturgii sv. Jana Zlatoústého (347–497), při přijímání podávají chléb a víno a dodržují starý juliánský kalendář. Následkem používání tohoto juliánského kalendáře narození Krista oslavují 7. ledna, tj. o dva týdny později než podle gregoriánského kalendáře.
Zvítězila lidová tradice dřevěných staveb nad církevními rozpory? Co zbylo z ikon za reformace? A jak vypadá karpatské baroko? To vše a mnohem více v dubnovém vydání magazínu GEO!
http://www.geo-magazin.cz/start/nejnovejsi-vydani-geo-zadejte-na-stancich-od-18-brezna
http://www.geo-magazin.cz/lide/historie/svetove-dedictvi-unesco
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
cituji z:
http://www.geo-magazin.cz/veda-technika/prvni-autobus-na-vodikovy-pohon
TriHyBus
První autobus na vodíkový pohon
V České republice se v poslední době roztrhl pytel s ekologickými iniciativami v dopravě. Z rádia nás bombardují reklamy na půjčovnu aut na zemní plyn Pražské plynárenské, Lihovary TTD otevřely první pumpu na bioethanol E85 v Mladé Boleslavy, ČEZ rozjíždí projekt na podporu elektromobilů. Zprávička o prvním českém autobusu na vodíkový pohon v té změti málem zanikla. Přitom se jedná o řešení nejpokročilejší, které navíc dávno není pouze na papíře - první TriHyBus totiž brzy potkáte v Neratovicích.Prototyp představilo konsorcium pod vedením jaderného výzkumáku v Řeži u Prahy. TriHyBus je unikátní i mezi obdobnými vodíkovými vozidly. Využívá totiž systém trojitého hybridního pohonu: vodíkových palivových článků, baterie a výkonných kondenzátorů zvaných ultrakapacitory. „Naším cílem bylo snížit cenu vodíkového autobusu použitím menšího palivového článku, a dále snížit spotřebu vodíku. Zároveň jsou všechny tři zdroje energie provozovány v optimálním režimu, čímž se prodlužuje jejich životnost,“ vysvětluje Luděk Janík z ÚJV Řež. To by pro případné zájemce o TriHyBus mohl být jedním z rozhodujících důvodů ke koupi. Česká republika by se tak opět zařadila mezi technologické leadery v oblasti inovativního automobilového průmyslu zaměřeného na vyšší ochranu životního prostředí.
Technické parametry
Zásobování vodíkem
Palivový článek
Autor: GEO
++++++++++++++++++++++++++++++++
cituji z:
http://www.geo-magazin.cz/green-living/trendy/slunce-vychazi-na-zapade
Alternativní energie
SLUNCE VYCHÁZÍ NA ZÁPADĚ
Někdy, když před hotelem Bellevue leží opilci už ráno, Angela Greenová utíká do budoucnosti. Sedne do auta, naladí si na rádiu frekvenci 102,9 – protože na té se vysílá soulová hudba, která jí nejlépe dodá sílu postavit se světu – a vyrazí na projížďku po MacDonald Avenue. Kolem uzavřených dveří bank, mříží zastaváren a spuštěných rolet obchodů. Na dveřích místní pobočky společnosti přátel Eucharistie jsou vidět stopy pokusu o násilné vniknutí. Obydlené domy se schovávají za mříže a závory.
Téhle čtvrti kalifornského Richmondu se také říká Iron Triangle, Železný trojúhelník. Ze tří stran ji uzavírají železniční koleje, má velmi špatnou pověst a její hlavní pamětihodností je největší rafinerie v oblasti San Franscisca.
Angela Greenová jede směrem k přístavu, chemičku má po levé ruce. K nebi se pne les komínů a trubek, pod nimi se rozkládají nižší patra nepřehledné džungle nádrží, potrubí a dalšího vybavení. Každý den se tu zpracovává 225 000 barelů ropy. Přes silnici od rafinerie leží dlouhá cihlová budova. Kdysi to bývala pobočka firmy Ford, pak ale zůstala dlouhá léta prázdná. Od prosince minulého roku na vchodu budovy visí logo znázorňující zatmění Slunce a pod ním nápis SunPower, Corp. – Smarter Solar. Jedna z největších firem specializujících se na solární technologie. Tržní hodnota jejích akcií je necelé tři miliardy dolarů. Angele se ten pohled líbí. „Na jedné straně ulice stojí podnik 20. století, na druhé straně podnik 21. století,“ říká. „Otočilo se to.“ Svobodná matka Angela Greenová z Železného trojúhelníku si nechala sluneční kolektory na svou střechu namontovat teprve nedávno. V 47 letech. Po jednom desetitýdenním kurzu.
Obrat, o kterém Angela mluví, se ohlašuje v maličkostech. Ze supermarketů po celém San Franciscu náhle zmizely plastikové sáčky. Pak se na státní silnici 880 objevil obří reklamní panel, na kterém svítící čísla ukazovala, kolik řidičům ušetří hybridní vozy. Nakonec začali distributoři elektrické energie posílat dopisy: Všichni zákazníci mohou dosáhnout vyrovnané bilance skleníkových plynů. Kalifornie nebude přispívat ke zvyšování hladiny skleníkových plynů. Přidejte se i vy!
Angela pochybovala. Hybridní auta v jejích očích patřila spíš k lidem z East Richmond Heights, obyvatelům svahů vysoko nad městem, kteří nemusí dýchat výpary z rafinerie. Angele se nelíbila ani velká slova jako: uhlíková stopa, globální změna klimatu, udržitelný rozvoj.
Pak se ale doslechla o semináři Solar Richmond. Že prý přímo v její čtvrti pořádají kurzy, ve kterých lidem vykládají o slunečních kolektorech a přesvědčují, aby si na střechu dávali solární panely. „Obnovitelné zdroje energie uprostřed Železného trojúhelníku,“ vzpomíná, „tak tomu říkám změna klimatu.“
Angela Greenová chápe podobná slova a pojmy po svém, a tak pro ni výraz „změna klimatu“ není slovo z televizních a novinových zpráv. V jejích očích se za ním skrývá spíše vlna nadšení, která zachvátila Kalifornii. V ghettu se mluví o obnovitelných zdrojích energie, Richmond se chce stát slunečním městem. Nakonec se Angela do desetitýdenního kurzu zaměřeného na solární techniku a práci s ní přihlásila. „Prostě jsem si řekla, že to zkusím.“
Doufala, že se jí podaří získat jedno z těch tisíců pracovních míst, která se v Kalifornii objevila spolu s vlnou zelených technologií. „Přemýšlela jsem o výrazu obnovitelný,“ říká, „a pro mě měl úplně jiný význam. Já jsem taky obnovitelný zdroj. Lidi z Železného trojúhelníku, i všichni ostatní z Kalifornie, my všichni jsme taky obnovitelná energie.“
Autor: Roland Schulz
http://www.geo-magazin.cz/green-living/trendy/slunce-vychazi-na-zapade
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
http://media.novinky.cz/830/308308-gallery1-jvybk.jpg
