Přemysl Pitter a Milíčův dům - nevšední skromný hrdina
http://www.bbc.co.uk/czech/
http://www.bbc.co.uk/czech/lupacr/53.shtml
ČR pod lupou
Vzpomínka na humanistu Přemysla Pittra
Přemysl Pitter založil na Žižkově Milíčův dům, kam docházely chudé děti z okolí
Pondělí 19. února 2001
Připravil Jan Čáp
"Nekompromisní pacifista a křesťanský humanista," těmito slovy vzpomínají na českého evangelického pastora, pedagoga a ochránce opuštěných dětí Přemysla Pittera.
Čím byl středověký reformátor Jan Milíč z Kroměříže chudině na Starém městě pražském, tím se ve 30. letech dvacátého století stal pražskému Žižkovu Přemysl Pitter.
Milíčův dům na Žižkově
"V Milíčově domě založil útulek pro dělnické žižkovské děti, ve kterém pracovali různí lidé každé odpoledne zadarmo a peníze na živobytí si vydělávali jinde. Jako například jeho dlouholetá spolupracovnice Švýcarka Olga Fierzová, která dávala po večerech kondice. Kolem něj se soustřeďovali lidé, kterým nestačilo normálně pracovat, vydělávat peníze a zase je utrácet," shrnuje Pittrovu činnost autor jeho biografie Pavel Kohn, který byl tzv. Pittrovým dítětem.
Pitter rovněž šířil pacifistické ideály, za které byl dvakrát uvězněn. Propuštění prvorepublikového disidenta tehdy žádali francouzský spisovatel Romain Rolland a ze Spojených států Albert Einstein.
"Za první světové války se dvakrát pokusil utéct z fronty a dvakrát byl chycen, a to že nebyl jako desertér nikdy popraven, ho vedlo k víře, že nu jeho život nepatří,"
vysvětluje předseda ediční rady Pittrova fondu Jan Štěpán.
Péče o opuštěné děti
Pitter pomáhal těm nejpotřebnějším, tehdy hlavně židovským dětem, které byly za protektorátu ze škol vyloučeny a mizely v koncentračních táborech.
To, v co věřil, skutečně žil.
Pavel Khon,
autor biografie
Přes 800 dětí, které se vrátily z Terezína, Osvětimi a Buchenwaldu, našly po válce útočiště v azylových zámcích u Prahy - ve Štiříně, Kamenici a Olešnici.
Jan Štěpán uvedl, že Pittrova pomocná ruka nečinila rozdíly ve vyznání, ani národnosti svých chráněnců: "Bylo tam 350 židovských dětí, k nimž přibyly i děti německé."
Odchod z vlasti
"Věřím, že z lidského hlediska mě pochopíte," těmito slovy vysvětloval údajně Pitter své poslání pražskému gestapu, ale po odchodu do Německa písemně i komunistickým prokurátorům, kteří mu v 50. letech další práci v Milíčově útulku znemožnili.
V emigraci pokračuje Pitter ve své misijní činnosti a získává za ni nejvyšší německé i izraelské pocty, V Československu zůstává však až do své smrti v roce 1976 Pitter tabu. Teprve v roce 1991 obdržel in memoriam Řád TGM.
Pittrův odkaz
V zahradě Milíčova domu vykopávali včera dělníci ze země kmen nejméně padesát let starého stromu. Napadlo mě, jak silné kořeny zapustila Pitterova pedagogická a charitativní práce a co by český Albert Schweitzer dělal v roce 2001?
"Určitě by byl velice aktivní v péči o bezdomovce a určitě by mu nedala spát romská otázka, " říká doktor Štěpán.
Právě v tomto smyslu naplňuje odkaz českého humanisty ostravská škola Přemysla Pittra, která podle ředitelky Heleny Balabánové tento školní rok vyučuje více než dvě stě romských dětí.
A čeho si na Pittrově odkazu nejvíce cení jeho někdejší chovanec Pavel Kohn? "
Jeho činnost byla tak obsáhlá, že je velice těžké, vybrat jednu věc. Snad nejdůležitější na Pittrovi je, že to, v co věřil, skutečně žil."
http://www.bbc.co.uk/czech/lupacr/53.shtml
